Debetní vs kreditní karta

Když se vás dneska někdo zeptá, jestli máte kreditní kartu, podíváte se na něho samozřejmým pohledem a odpovíte, že ano. V dnešní době má snad každý člověk nějakou kartu, nemá-li debetních karet nebo podobných platebních karet ještě hned několik dalších. V minulosti bylo nepředstavitelné vlastnit kartu a mít bankovní účet, ale během pár let se tyto služby staly naprostou samozřejmostí. V historii by se na vás lidé dívali nevěřícným pohledem, co že to vlastně vlastníte? Bylo nepředstavitelné mít kartu. Každý si říkal, co s ní asi tak budu dělat? Na co kartu? Ale platební možnosti se velice rychle rozšířily, nastal zvrat a boom internetu, kde už nyní můžeme platit také kartami, což se stává jako služba čím dál tím oblíbenější a lidé se nemusí strachovat ani o hotovost v peněžence, kvůli krádeži. Zřejmě vás ani nepřekvapí, že první podobný systém placení se vyvinul v Americe. Za jakéhosi předchůdce platebních kreditních karet se považují úvěrové známky, které fungovaly v 19. století, zejména v 70 letech.

Jaký je v nich rozdíl?

Kreditní karta je častější a běžně používaný název, jenomže zrovna kreditní karta je spojena s revolvingovým úvěrem, tedy s úvěrem pro podnikatele, kteří z něj opakovaně používají peníze až do částky, na kterou je úvěr předem schválen.
Naproti tomu méně známý a méně používaný název debetní karta, je vlastně ta, kterou většina lidí vlastní a je spojena s jejich běžným účtem. Na ten vám chodí peníze z výplaty a odtud své peníze čerpáte, platíte běžné výdaje, hradíte platby na internetu nebo nakupujete zboží či platíte služby kdekoliv v obchodech.
Takže rozdíl v těchto názvech, potažmo opravdových kartách, určitě najdete. Debetní je běžná platební karta, která je spojená s vaším bankovním účtem a se kterou můžete platit v obchodech, na internetu a kam vám chodí peníze z výplaty. Naproti tomu sice známější název, leč často používaný právě v souvislosti s různými platebními kartami je kreditní karta, která je sice platební kartou, ale pouze u revolvingového úvěru, tedy u krátkodobého úvěru, který si mohou sjednat podnikatelé (na placení oběžného majetku), kde čerpají opakovaně peníze až do výše předem schváleného limitu úvěru.