Když si finanční správa dělá, co chce!

Firma byla podezřelá ze zapojení do podvodného řetězce z DPH. Podle soudu však není naprosto přípustné, aby úřad vyměřil daň zrovna této firmě, a to jen a právě proto, že je u ní nejsnáze vymahatelná. Finanční správa v podstatě vyměřila zpětně daň libovolné právnické osobě z údajného řetězce, který se vytvořil za firmou, která neplatila řádně daně.
I přesto, že Nejvyšší správní soud považuje toto rozhodnutí za zásadní, Finanční správa si jede stále dál svoji písničku a tvrdí, že se toto rozhodnutí bude týkat pouze některých případů, ale nelze jej aplikovat na všechny případy.

nejvyšší správní soud.jpg
Rodinná firma, která byla touto kauzou postižena vyrábí více než třicet let svítidla. V jejích velkých prostorách pracuje více než sto třicet zaměstnanců a spor s finanční správou zastavil její rozvoj a možnost dalšího rozšiřování. Jak si každý rozumný člověk domyslí, zastavila tedy i zvyšování příjmů státu na daních, včetně zastavení zvyšování počtu zaměstnaných lidí. Každý normální člověk to samozřejmě v jednu chvíli má spočítané.
A proč se toto dělo?
V roce 2010 tato rodinná firma budovala svoje nové vývojové centrum, do kterého pořizovala nové stroje. Úředníci z finanční správy měli ale podezření. Zdálo se jim totiž, že cena uvedených strojů neodpovídá stáří zařízení, a tak se rozhodli, dle svého uvážení, že zmiňovaná rodinná firma je zapojena do řetězového podvodu s DPH, protože jeden z dodavatelů přístrojů a strojů určitě neodvedl DPH. I když bylo jasné, že se případně jedná o jednoho ze subdodavatelů, zajistila naše skvělá Finanční správa zmíněných dvacet čtyři milionů korun právě této rodinné firmě.
Smutné na celém případu je, že dodavatel, který neodváděl DPH, neměl vůbec nic spolčeného s touto firmou, vůbec ho firma neznala a ještě s ním nevedla žádné obchodní vztahy.
kladivo pro soudce.jpg
Celý tento spor firmy a finanční správy trval celkem skoro osm let, kdy teprve na počátku letošního roku zasáhl ve prospěch firmy Nejvyšší správní soud. Podle soudu nebylo ze strany státu doloženo dostatek důkazu k tvrzení. Finanční správa se prakticky opírala jen o to, že následující firmy, které se dostali ke zboží, za které nebylo řádně odváděno DPH, aniž by měli jakékoli spojení s podvodnou firmou, musí doplatit rozdíl na DPH a pokuty, protože je vymáhání částek jednodušší, vzhledem k tomu, že se jedná o prosperující firmu.
Nejsmutnější na celé situaci je, že Finanční správa tvrdí, že není cílem poškodit daňové subjekty, nýbrž postupuje s přesvědčením, že metodika je nastavená Nejvyšším správním soudem.
I odborníci a bývalí zaměstnanci Finanční správy se domnívají již několik dlouhých měsíců, že by správa měla postupy a metodiku změnit a to hlavně na základě uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu.