Předně si vůbec je důležité rozdělit, co tyto dva pojmy znamenají. Nejde jenom o jen takové investování neinvestování, společnosti, které poskytují spoření, často dávají moc pěkný úrok, ale především je to jedno malé státní kouzlo, co ze stavebního a penzijního činí takový zázrak. Tedy minimálně je to lepší než peníze utrácet za hlouposti nebo je jenom nechávat ležet v bance.
Státní příspěvek
I penzijní i stavební spoření má tzv. státní příspěvek, díky kterému vám mohou uložené peníze hned nabýt o moc pěknou částku. Maximální výše státní podpory je 20 tisíc za rok s tím, že musíte vložit jistý obnos peněz během celého roku, abyste na ten státní příspěvek měli nárok. K tomu ovšem také přičtěte velmi vysoký úrok, který vám neposkytne žádný nebankovní či bankovní sektor. Právě teď není lepší volby než tyto dva druhy spoření.
Kde jsou ty rozdíly?
a) Penzijní = O tom vypovídá už sám název. Nejedná se o uložené peníze, které můžete vybrat kdykoliv či po uplynutí nějaké určité smluvně sjednané doby. Jedná se především o peníze, které budete mít k dispozici a měli byste je mít k dispozici ve stáří, to znamená zajištění na důchod. Samozřejmě, spousta lidí si založí penzijní spoření až příliš pozdě, takže zrovna velký „bonus“ k důchodu to nebude, ale i tak je to přeci jen lepší, než jak se říká: „kopanec do břicha“.
b) Stavební = název takového spoření často šidí, protože to není jenom stavba domu, altánku či chaty, na kterou můžete využít finanční prostředky. Spoříte po určitou sjednanou dobu, kdy vkládáte, pravidelně či nepravidelně, na spořící účet jistou částku tak, abyste do té sjednané měli také sjednanou částku, ke které se za každý rok, pokud na něj budete mít nárok, přičte i státní příspěvek. Takže klidně za pět let můžete být o sto tisíc bohatší, což není zrovna málo, i když si říkáte, že za pět let to není žádné terno.
Důležité je si uvědomit, že jsou to peníze, co pracují za vás, nikoliv vy. To znamená, že kdybyste jenom seděli a házeli tam peníze, tak tam budou pomaličku růst.