Lidem v České republice se očividně lépe daří. Mají dostatek peněz, aby mohli splácet správně hypoteční splátky a v podstatě úvěry jako takové.
Podíl bankovních úvěrů v selhání klesl dokonce na 2,91%. Kolem roku 2007, kdy probíhala finanční krize, bylo toto číslo větší než 5%. Úvěry na bydlení jsou spláceny také mnohem lépe, než dříve. Tam je procento úvěrů v selhání dokonce 1,9. I přímo u hypoték je toto číslo na hodnotě 1,51%.
Ptáte se možná, proč lidé splácí v tuto dobu své úvěry spolehlivěji než dříve. Máme jich několik a mezi ty nejdůležitější patří v České republice tyto:
• dobrá ekonomická situace
• nízká nezaměstnanost
• růst mezd
• nízké úrokové sazby = snížení splátek úvěrů
• možnosti refinancování hypoték
• možnosti konsolidace půjček
Obavy České národní banky
Tento trend však není pouze optimistický. Česká národní banka má v tuto chvíli jistotu, že úrokové sazby hypoték opět porostou. Pokud neporostou samovolně dle ekonomické situace a situace na trhu, Česká národní banka se o toto zvýšení postará sama.
Ptáte se jak?
Je to jednoduché. Jeden její krok již růst sazeb oproti roku 2016 zařídil. Je jím omezení poskytovat stoprocentní hypotéky.
Pokud se podaří dát České národní bance další pravomoci podle navrhované novely zákona o České národní bance, můžeme se těšit na ještě mnohem přísnější omezení dostupnosti hypoték.
Další růst úrokové sazby souvisí z normalizací politiky právě České národní banky. Od této normalizace, tedy růstu základních úrokových sazeb, se pak odvíjí i ceny zdrojů a úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Následek je jasný a promítne se i do sazeb nás běžných občanů.
Toto všechno se odehraje pravděpodobně ve třetím čtvrtletí letošního roku. Někteří optimističtí analytici však tvrdí, že se to promítne až začátkem roku 2017.
Dopady budou závažné a to hlavně pro rodiny, jejichž rozpočty jsou napjaté již nyní. Splátky se budou navyšovat až o 70% své aktuální výše. Může se tak stát, že namísto vlastnictví vysněného bydlení budou rodiny přicházet o bydlení v exekucích.